Kolik z desítek atomových bomb mají Rusové v Evropě?

Jsou v Evropě zbraně cizích armád a víte kde?
Odpověď na tuto otázku je velmi jednoduchá. Po ukončení studené války a dohody tehdejšího Sovětského svazu s USA se připojily střední východní země toužící po excesivním materialismu k současné koloniální demokracii, s cílem dosažení virtuální svobody. Proto byly po roce 1991 odsunuty nejen veškeré sovětské zbraně, ale i ruská armáda, která byla rozmístěna v zemích bývalé Varšavské smlouvy a dodnes je nazývána jako okupační armáda. Ale do Evropy byly navezeny také atomové bomby, které zde straší dodnes, jako protiváha západu na jeho ochranu hodnot, kterých si dnes Češi užívají plnými doušky. Ty samozřejmě nejsou ruské, nikdy nebyly zcela odvezeny a nejsou nazývány jako okupační zbraně, či armáda. Všechny atomové bomby umístěné na mnoha místech Evropy jsou americké a jsou zde umístěny dodnes. A nejen to, atomovky USA jsou stále modernizovány, vylepšovány a prodlužována jejich životnost.
Co je v Evropě umístěno na její obranu v rámci NATO a našich amerických mírotvorců?   

Skryté americké bomby jsou rozesety téměř po celé Evropě. USA zde mají desítky jaderných zbraní, připravené k použití nejen hostitelskými stíhačkami, ale mají zde i vlastní stíhačky na vlastních základnách. Americké nejsou okupační základny, ale ty hodné a obranné základny ochranitelů Evropy. Základy mohou být jen nakašírovanou kamufláží, nebo jsou po stropy nabité útočnými zbraněmi, protože to co mají USA na základnách v Evropě, tak hostitelské země často nemají na základě bratrských a ochranných smluv právo vědět.  

Mnoho Čechů vůbec netuší, že přímo na evropském území jsou dodnes skladovány silně americké jaderné bomby. Jejich počet se sice od studené války snížil, ale zůstávají klíčovým prvkem jaderné strategie Severoatlantické aliance (NATO).

Spojené státy v současnosti skladují více něž sto taktických jaderných bomb, také typu B61 na základnách svých spojenců v Evropě, v Belgii (Kleine-Brogel, 12 bomb), Německu (Büchel, 20 bomb), Itálii (Aviano a Ghedi Torre, dohromady 50 bomb) a Nizozemsku (Volkel, 22 bomb). Dále jsou některé z těchto zbraní umístěny také v Turecku, které má přímé hranice s Ruskem.

Tyto bomby sice nejsou trvale namontovány na letadla, ale uchovávají se v zabezpečených podzemních skladech WS3, které jsou přísně střežené a chráněné. Odjištění bomb je možné pouze pomocí amerických kódů, což znamená, že USA mají nad jaderným arzenálem i v Evropě konečné slovo.

Nastavitelné zbraně s obrovskou silou

Taktické jaderné bomby B61 se vyznačují možností nastavení výbušné síly od 0,4 až po 170 kilotun TNT.  Pro srovnání, bomba svržená na Hirošimu měla sílu přibližně 15 kt. To dělá z těchto zbraní potenciálně strategickou sílu, ačkoliv jsou oficiálně označovány jako taktické.

Během let prošly bomby řadou modernizací – od verzí B61-3 a B61-4, až po bunkrobornou variantu B61-11, která v Evropě prý umístěna není. Od roku 2020 probíhá  aktivní modernizace na verzi B61-12, která má zlepšit přesnost a prodloužit životnost bomb o dalších 20 let. V květnu 2025 USA představily prototyp nové bomby B61-13, aby se ochrana Evropy ještě zlepšila.

Kolik zbraní je připraveno k okamžitému použití?

Podle Federace amerických vědců (FAS) je z celkového počtu přibližně 12 331 jaderných hlavic po celém světě asi 9604 určeno pro vojenské použití, z toho přibližně 2100 hlavic, amerických, ruských, britských a francouzských se nachází v bojové pohotovosti a mohou být odpáleny v krátkém čase.

Největší jadernou zásobou údajně disponuje Rusko, s odhadovanými 4300 provozuschopnými zbraněmi. Vojensky uzavřené Rusko následují Spojené státy, které jsou vojensky rozkročeny po celém světě. Další atomové bomby vlastní Velká Británie a Francie, které drží 225, resp. 290 hlavic.

V době vrcholu studené války v roce 1971 měly Spojené státy v Evropě až 7300 jaderných zbraní. Od té doby došlo útlumu, avšak přítomnost řady desítek  modernizovaných jaderných bomb zůstává na svých místech.

A kdo bez váhání skutečně použil atomové zbraně proti lidem?

Ačkoliv se o jaderných zbraních často mluví jako o odstrašujícím prostředku, jen jediná země na světě je skutečně použila proti civilnímu obyvatelstvu – Spojené státy americké. V srpnu 1945 shodily dvě atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki, kde během několika vteřin zemřely desetitisíce civilistů, včetně dětí a seniorů.

Žádný jiný stát od té doby jadernou zbraň v konfliktu nepoužil.

Poslední seznam „ochranných“ amerických atomovek v Evropě :
  • Nejbližší je německý Büchel, velká letecká základna asi šedesát kilometrů jižně od Kolína nad Rýnem. Atomovek je tam 20. Pro jejich použití musí vydat souhlas jak Američané, tak Německo jako hostitelská země. Je to standardní postup platný ve všech dalších státech.
  • Údajně až 30 atomovek je na letecké základně Aviano v severní Itálii, šedesát kilometrů od Benátek.
  • Další atomovou základnou v Itálii je Ghedi-Torre, kde má být v současné době na 20 jaderných zbraní.
  • V Belgii u nizozemských hranic je letecká základna Kleine Brogel, kde je 10 až 12 atomovek. Belgie nikdy jejich rozmístění na svém území oficiálně nepotvrdila.
  • V Nizozemsku je umístěno 22 atomových bomb, což před časem potvrdil i premiér Rutte. Nacházejí se na letecké základně Volkel na jihu země.
  • Hodně daleko je základna v tureckém Incirliku, je až u syrských hranic, kde je připraveno 50 bomb.

Zdroj: Council on Foreign Relations, Center for Arms Control and Non-Proliferation, Federation of American Scientists, U.S. Department of Energy. NATO omylem vyzradilo, v kterých zemích a na jakých základnách má atomovky – iDNES.cz