Pavla čeká na Hradě plat 341 tisíc a štědré náhrady. Není to ale jediné přilepšení

Kdyby se kvůli shánění nového nejvyššího představitele státu psal inzerát do novin, mohlo by to vypadat nějak takhle: Hledá se nový prezident na HPP, věk minimálně 40 let, praxe v oboru, příjemné vystupování a jazyková vybavenost výhodou, nástupní plat od 300 tisíc korun výše, ubytování a strava v místě zaměstnání, pracovní doba flexibilní. Značka: Jen solidně.

Už takhle to vypadá jako lákavé místo. Do těch pár řádek se přitom nevejde celá řada dalších přilepšení, na která má český prezident nárok.

Třeba již naznačený měsíční plat dělá ve skutečnosti přesně 341 200 korun (ještě před deseti lety to dělalo „jen“ 186 300 korun), k němu se však ještě musí připočítat 317 500 korun jako náhrady výdajů souvisejících s výkonem funkce. Lze z nich hradit třeba útratu za cestování a ubytování, reprezentaci, odbornou literaturu, administrativní práce.

Nutno dodat, že třeba končící prezident Miloš Zeman posílal třetinu svého platu Fondu ohrožených dětí. A že tahle prezidentská výslužka je od roku 2011 daněna.

Jinak má hlava státu na základě zákona č. 236/1995 Sb. nárok i na služební auto s řidičem, dva mobily nebo hrazené zdravotní služby. Může využívat Lumbeho vilu v areálu Pražského hradu a zámek v Lánech.

Škodný nebude ani ve chvíli, kdy jeho funkční období skončí.

Prezidenti v důchodu pobírají doživotní rentu ve výši 50 tisíc korun měsíčně, k tomu jim náleží dalších 50 tisíc jako paušální náhrada na asistenta či nájemné kanceláře. I nadále jim zůstává k ruce vůz a ochranka, v případě splnění věkových podmínek nepřijdou ani o klasický starobní důchod (u Zemana to je přibližně 20 600 korun).

Zmíněná doživotní renta se sice musí danit, neodvádí se z ní však zdravotní a sociální pojištění. Prezident nemá nárok na odchodné, a to na rozdíl třeba od poslanců (ti pokud ve funkci vydrží celé volební období, odnášejí si v případě dalšího nezvolení či nekandidování na rozloučenou pět platů).

O rentu či paušál může exprezident za určitých okolností přijít. Předně by k tomu došlo, pokud by byl znovu zvolen hlavou státu, případně se stal poslancem či senátorem, členem vlády nebo získal jinou důležitou funkci. Stát se to může i z jiného důvodu: Pokud by mu byl Ústavním soudem (na návrh Senátu se souhlasem Poslanecké sněmovny) uložen trest ztráty prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt – pakliže se třeba prokáže, že hrubě porušil Ústavu nebo se dopustil velezrady.

zdroj:cnn.prima.cz