Procitání z populistického marketingu hnutí ANO

Ani po devíti letech není v Čechách líp. Všichni se těšili na lepší časy, ale “skutek zřejmě utek.”

Kolik budou politici z hnutí ANO 2011 potřebovat k tomu, aby občané pracující od rozbřesku do setmění pocítili, že marketingové heslo “Bude líp” nebyl jen pouhý reklamní trik, jak si koupit důvěru voličů za lacinou koblihu?

Vše končí a začíná u peněz a především každý ví, co si za ně může dnes koupit u nás nebo v zahraničí s tím, jaký rozdíl je v příjmech občanů v okolních státech, a kde si ze svobody a demokracie nestaví jen pomníky zdobené mezinárodní ostudou a stále rostoucími dluhy.

Státní dluh České republiky stoupnul v pololetí o 516,7 miliardy na 2,16 bilionu korun. Alarmující zprávu zveřejnilo ministerstvo financí pod vedením reprezentantky hnutí ANO Schilerové. Státní dluh astronomicky narostl během krátké chvíle a neoddiskutovatelně nejvyšší od vzniku České republiky.

Za vším stojí snad jen  Covid 19?

Ale jak to bylo bez výmluv před Covidem, na který se spolehlivě svedou úplně všechny ekonomické problémy vlády ?

Asi nejzajímavější je graf MFČR, který říká, že už před pandemií Covid 19 šlo hospodaření ČR do kopru pod vedením těch, kteří už řadu let řídí s důvěrou lidí stát jako firmu. Čísla snesou všechno, jen se na ně někdy nedá koukat, aniž by jste se nerozčílili. V ekonomice je vše jasné. Buď máte anebo ne. A pak následuje řešení, jehož cílem je situaci zlepšit.  


Varování ohledně ekonomiky zveřejnil ve stejné době i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve svém pravidelném Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2017 už tehdy nezávislý auditor konstatoval, že mimo jiné nejsme připraveni na případný příchod krize. Napsal také, že projídáme rozpočet, reálná výše státního dluhu meziročně narostla, stát investoval nejhůře za posledních 12 let a plánovaný schodek rozpočtu za minulý rok byl způsobený neschopností státu utrácet peníze na investice. Ani takové hodnocení nezávislého úřadu však nebylo mediálně zajímavé. Konec konců, když Andrej Babiš ve svých fondech má významnou část medií, tak stačí zprávy, které se nehodí jen nezveřejňovat a lidi se dozví jen, to co se hodí do krámu populismu a to, co chtějí slyšet. A pak už vesele házejí jako poslušné ovečky lístky do volebních uren, aby bylo líp do té doby, než to všechno praskne a vyvalí se obyčejná pravda, která se už nemusí tak dobře lahodit jako chemická marmeláda z laciných koblih. 

O tom, že nasekané dluhy budou draze splácet generace našich dětí včetně úroků už prodavači politické reklamy nemluví.
Snad se jednou voliči marketingových loutek dočkají toho, kdy bude líp…

A zajtra budě aj modré z něba, to mi vertě…