| Tomáš Baťa | |
|---|---|
Fotografie Tomáše Bati
|
|
| Narození | 3. dubna 1876 Zlín, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. července 1932 (ve věku 56 let) Otrokovice  Československo |
| Příčina úmrtí | letecká nehoda |
| Místo pohřbení | Zlín |
| Národnost | Češi |
| Povolání | podnikatel a průmyslník |
| Ocenění | Čestné občanství města Zlína |
| Manžel(ka) | Marie Baťová |
| Děti | Tomáš Baťa ml. |
| Rodiče | Antonín Baťa starší |
| Příbuzní | Antonín Baťa, Anna Schieblová a Jan Antonín Baťa (sourozenci) Rosemarie Blyth-Bata (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Socha Tomáše Bati v Otrokovicích
Tomáš Baťa (3. dubna 1876 Zlín[1] – 12. července 1932 Otrokovice) byl československý podnikatel, „král obuvi“ – tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína (1923–1932) a veřejný činitel.
Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí, byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a také systém motivace pracovníků (Baťova soustava řízení), dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu.[zdroj?] Rozsahem svých aktivit (35 oborů výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí) působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil spotřebního průmyslu.
Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou; ze Zlína se tento styl šířil spolu s Baťovými továrnami do dalších míst v Československu, Evropě a Severní Americe. Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Své zaměstnance motivoval k využívání zdokonalovacích kurzů celoživotního vzdělávání, zřídil pro ně odbornou školu (Baťova škola práce pro Mladé muže a Mladé ženy). Jako starosta Zlína prosadil zavedení experimentálních forem veřejného školství (zlínské pokusné školství). Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa.
Velkou celoživotní oporou Tomáše Bati, jak v soukromém životě, tak i v podnikání, byla jeho žena Marie, vídeňská Češka z významné rodiny. Její otec měl titul císařského rady.[2] Byla velmi činnou v sociální a zdravotní sféře. Díky svým aktivitám se stala velmi uznávanou osobností ve Zlíně.[3]
zdroj:Wikipedie
