Blažek z ODS popírá, že zrušení Benýškova místa bylo pomstou.

Praha – Pražský městský soud dnes odmítl správní žalobu, kterou se bývalý ředitel insolvenčního odboru Jan Benýšek domáhal ochrany proti zrušení svého místa. Na síti X o tom informoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Mluvčí soudu Adam Wenig ČTK sdělil, že důvodem odmítnutí bylo to, že se Benýšek bránil proti samotné systemizaci, tedy takzvanému obecnému aktu – žalobu může podat až proti následnému rozhodnutí. Úředník dříve upozornil na možné protikorupční jednání, jeho podnět směřoval na současného Blažkova náměstka Antonína Stanislava (ODS). Blažek popírá, že zrušení Benýškova místa bylo pomstou.

Blažek ze soudního rozhodnutí zveřejnil pouze úvodní část bez odůvodnění usnesení. Z ní vyplývá, že Benýšek v žalobě podané loni 20. prosince označil zrušení svého odboru insolvenčního a soudních znalců za nezákonný zásah vlády a ministerstva a že soud tuto žalobu odmítl. Ministr ve svém příspěvku nezmínil, že při odmítnutí žaloby se soud vůbec nezabývá podstatou věci – tedy tím, zda bylo Benýškovo odstavení zákonné, či nikoliv.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu se proti změně systemizace a organizační struktury nelze bránit samostatnou žalobou. Pražský městský soud tak musel v Benýškově případě řešit otázku, zda na věci něco mění skutečnost, že žalobce má nárok na ochranu podle zákona na ochranu oznamovatelů a podle související evropské směrnice. Domnívá se, že nikoliv.

“Soud dospěl k závěru, že žalobce nemůže samostatnou žalobou brojit proti systemizaci a vydání služebního předpisu, protože jde o obecné akty, které přímo nezkracují žalobce na jeho právech. Ke zkrácení žalobcových práv může dojít až následným rozhodnutím,” vysvětlil Wenig. “Na tom nic nemění skutečnost, že žalobci náleží ochrana dle zákona o ochraně oznamovatelů,” doplnil.

Soud zároveň zdůraznil, že kvůli odmítnutí žaloby se už nemohl zabývat tím, zda přijetí systemizace a následného služebního předpisu ministerstva směřovalo z nezákonných důvodů k ukončení Benýškova služebního poměru, jeho odvolání ze služebního místa představeného, převedení na jiné místo či zařazení mimo výkon služby.

Usnesení je pravomocné, úředník se proti němu může bránit podáním kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

Benýšek loni v listopadu podal podnět, který směřoval na jeho nadřízeného Stanislava a situaci na ministerstvu v letech 2015 a 2016. V oznámení varoval před snahou ministerstva ovládnout miliardový byznys s insolvencemi. Ministerstvo označilo tvrzení za absurdní, a to s odůvodněním, že insolvenční řízení jsou v kompetenci příslušných soudů. Vláda následně na Blažkův návrh zrušila Benýškovo místo. Ministr to zdůvodnil úsporami.

Kontrolor ministerstva uznal koncem roku Benýškův podnět za důvodný, což znamená, že úředník má podle zákona nárok na ochranu před odvetou. Podle kontrolora se ale nepodařilo potvrdit ani vyvrátit, že by pachatelem trestné činnosti byl právě Stanislav.

zdroj : ČTK


Pět kauz ministra Blažka: setkání s Nejedlým, vydání ruského podnikatele i manželka exekutorka